Komáří louka

Něco málo z historie Komáří louky, jejíž kořeny spadají až do roku 1967.

Dne 27. 3. 1967 byla Mgr. Rosťou Zabloudilem nalezena bažinatá louka u rybníka Holub v katastru obce Nová Olešná v okrese Jindřichův Hradec.

Rosťa Zabloudil stál v té době již několik let v čele organizace, která představovala životaschopný, výchovný, obsahový, organizační i materiálně zabezpečovací systém všestranné zájmové činnosti v přírodě, který dnes známe pod označením Zálesák – svaz pro pobyt v přírodě.

Rosťa Zabloudil kolem sebe, na základě tohoto sytému, který postupně zdokonaloval, v každé době shromažďoval stále více nadšených zájemců a v roce 1967 hledal místo, které by splňovalo jeho představy romantického a přitom praktického tábořiště.  Jak se ukázalo, tímto místem se měla stát louka u rybníka Holub, která se nakonec stala Komáří loukou a která vstoupila do života tisícům mladých lidí.   

Dne 17. 4. 1967 získala tehdejší 15. základní organizace Svazarmu Brno „Zálesák“ do JZD „Vysočina“ Strmilov, za podpory polesí KOPCE, desetiletý pronájem této louky. To vše po odmítnutí souhlasu k pořádání táborů Státním rybářstvím v Jindřichově Hradci, zastoupeným panem porybným Procházkou, se kterým se byli nuceni mladí táborníci později vypořádat vhozením do rybníka.

V květnu a červnu roku 1967 se pořádaly brigády na vykopání odvodňovacích příkopů, vybudovala se táborová studna a zahájilo se odvodňování okolního močálu. Vše se chystalo na první tábor.

Ve dnech 2. 7. až 30. 7. 1967 proběhl první čtyřtýdenní dětský „zelený tábor“. Vystavěla se dvoupodlažní sedmnáctimetrová strážní věž a objekt jídelny a kuchyně se stěnami vypletenými chvojím.

Dne 23. 7. 1967 se v článku brněnské Rovnosti objevil článek, ve kterém byl poprvé použit název Komáří louka.

  
V srpnu roku 1967, během třítýdenního „černého tábora“ dospívající mládeže, vznikla stálá motivační hra všech dalších táborů, trvající až do dnešních dnů, „boj o vlajku Komáří louky“. Zahájila se tradice Punských válek, i později slavných útočných akcí typu Meteor.

Od roku 1967 se také začaly postupně zavádět tři základní typy táborů – ZELENÝ (pro děti od 10 do 14 let), ČERNÝ (pro mládež a dospělé od 15 let) a NÁČELNICKÝ (od 17 let, spojený s cvičným zeleným táborem, určený pro budoucí náčelníky Zálesáka).

Od roku 1968 do roku 1970 došlo k obrovskému rozvoji všestranné zálesácké činnosti právě v rámci výcvikových táborů na Komáří louce. Tyto tábory zabezpečovaly i centrální metodiku pro všechny náčelníky a činovníky celostátního svazu Zálesák.  

Ve dnech vpádu Sovětských vojsk do Československa, tedy 21. 8. 1968 a dny následující, byl z Komáří louky organizován odpor proti tomuto zásahu, byly likvidovány informační tabule, zachycovaly se a dále šířily zprávy z ilegálních rozhlasových stanic apod.

Červenec a srpen 1970 poznamenaly Komáří louku nejistota a melancholie dobíhajících táborů po zrušení Zálesáka nařízením ÚV KSČ. V letech 1971 až 1974 byla Komáří louka opuštěna. Zálesáci zde měli zakázáno konat své tábory jako následek likvidace a pronásledování v období tzv. normalizace.

Od roku 1975 se Zálesáci, tentokrát pod novým taktickým názvem „Branný pobyt v přírodě“, na Komáří louku nadobro vrátili. Pokračovalo se s odvodňováním a vybudovaly se dřevěná pódia pod stany. V roce 1981 se vystavěla nová jídelna, v roce 1982 se provedla profesionální meliorace bažinaté louky a byla postavena nová strážní věž. V roce 1984 byly postaveny betonové základy pro budoucí centrální objekt tábora.

V roce 1984 byla Komáří louka poskytnuta do trvalého užívání 326. základní organizaci Svazarmu „Branný pobyt v přírodě“ (nyní 326. středisko Zálesáka). Osmdesátá léta byla ve znamení tzv. emilských válek, kdy byla Komáří louka nucena všemi prostředky bránit svoji táborovou vlajku.  V roce 1986 bylo na Komáří louce zahájeno balonové létání.

Červenec a srpen 1990 zaznamenal rekordní počet bojů o vlajku Komáří louky. Táborové rozbroje způsobily někteří polistopadoví zájemci o členství v Zálesáku z řad trampů a bývalých vedoucích PO, kteří žádali přiznání náročné zálesácké kvalifikace bez splnění příslušných zkoušek.

V roce 1990 byl zahájen zkušební provoz Komáří paseky.

V červenci roku 1997 byla vybudována nová sedmistanová pódia. Zájem o účast na Komáří louce byl velký. Taktéž byla vybudována nová strážní věž, která na Komáří louce stojí dodnes. Komáří louka navíc oslavila třicet let od svého vzniku.

V roce 2000 byla dostavěna hlavní táborová budova – srub. Dne 31. 12. 2000 zde Rosťa Zabloudil se svoji rodinou přivítal nové tisíciletí.

Od té doby získala Komáří louka zcela novou tvář. Na Komáří louku byla zavedena elektřina a začala fungovat celoročně. Postupně byla také vybudována táborová krčma, tzv. Dancing s hlavním sálem, umývárny, sauna, bazén, altán u rybníka, apartmány, a nakonec i tenisový kurt.

Dřevěná stanová pódia byla stržena na konci léta v roce 2006 a Komáří louka tak definitivně vstoupila do nové éry. Stále je na ní však živo, stále ji objevují noví lidé a stále se na ní vracejí ti původní.

To, co by snad dnes mohlo připomínat původní Komáří louku, lze najít na dnešní Komáří pasece.