Zakladatel Komáří louky, náčelník celostátního spolku Zálesák – svaz pro pobyt v přírodě, z.s., historik, pedagog, soukromý podnikatel, průkopník ozdravného hladovění, příležitostný spisovatel a hudební skladatel.
 
Narodil se 12. dubna 1940 na jihovýchodní Moravě, v malebném městečku Ždánice. Pochází z učitelské rodiny. Do školy chodil v nedalekém Kyjově, kam se s rodiči a dvěma staršími sestrami přestěhoval hned po válce. Zde také v roce 1957 složil maturitní zkoušku na tehdejší „jedenáctiletce“.   

Od dětství projevoval mimořádný zájem o přírodu a romantický život v ní, spojený s rozmanitými pohybovými aktivitami. Již jako devítiletý založil v Kyjově klub svých vrstevníků, nazvaný „Rudí vlci“. Tato skupina však nezanikla jako jí podobné, ale přes peripetie politického klimatu přežila v různých vývojových podobách až do současnosti.

Dnešní Zálesák – svaz pro pobyt v přírodě i se svými dřívějšími taktickými názvy SPARTA, POCHODEŇ a BRANNÝ POBYT V PŘÍRODĚ dokázala prokličkovat všemi nástrahami bývalé totalitní pseudojednoty dětí a mládeže. Rostislav Zabloudil totiž vytvořil v době svých vysokoškolských studií historie a geografie na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1957 – 1961) velmi životaschopný, výchovný, obsahový, organizační i materiálně zabezpečovací systém všestranné zájmové činnosti v přírodě, který postupně zdokonaloval a na jehož základě kolem sebe soustřeďoval v každé době stále více nadšených zájemců.

Proto začátkem května roku 1968, v období tzv. „Pražského jara“, mohl stát v Brně u zrodu i v čele Zálesáka – Československého svazu pro pobyt v přírodě, který byl formován právě z jeho stoupenců, podle jeho „zálesáckého“ systému. A realizace jednoho z pilířů tohoto systému – samofinancování veškeré činnosti – umožnila Zálesáku nezávislost na materiální podpoře „mocných“, což se stalo předpokladem jeho budoucího přežití. Pomocí vlastních úspor založil Rosťa Zabloudil již v roce 1966 „Hospodářské zařízení 15. ZO Svazarmu Zálesák“, které vynalézavým využíváním socialistické legislativy dokázalo řešit existenční potřeby stále náročnější zálesácké činnosti.

Hned na počátku „normalizace“ v roce 1970 však přišel trest. Narušování sjednocujícího procesu mládeže, hospodářská nezávislost na státu, „zápaďácký“ název ZÁLESÁK – na tehdejší dobu vážná provinění. Kvalitní činnost normalizátory nezajímala. ZÁLESÁK – Československý svaz pro pobyt v přírodě byl zlikvidován a jeho veškerý majetek, vytvoření vlastní aktivitou, zabaven.

Ale Rostislav Zabloudil to na rozdíl od mnoha jiných nevzdal. Dále pracoval s mládeží a kličkoval na hrabě zákonů totalitního státu, dále organizoval poutavé pobyty v přírodě. Se zbytky „věrných“ navázal na v Brně na původní 15. ZO Svazarmu „ZÁLESÁK“, nyní nuceně přejmenovanou na 326. ZO Svazarmu „BRANNÝ POBYT V PŘÍRODĚ“. Často říkával: „Kdo chce, hledá způsoby – kdo nechce, hledá důvody!“ Své názory a zkušenosti občas propašoval dokonce i do tisku.

Jako středoškolský učitel se zaměřil především na zvláště náročnou a přitom opomíjenou práci s dospívající mládeží. Stovky výprav, expedicí, „vandrů“, soutěží, závodů, kurzů i letních a zimních táborů jsou toho dokladem, jakož i další stovky pravidelných schůzek v klubovnách.

Koncem sedmdesátých let, na základě pozvolného uvolňování represivních opatření, obnovil Rosťa Zabloudil zlikvidovanou výdělečnou činnost a s ekonomickým zázemím „účelového zařízení“ své 326. základní organizace Svazarmu navázal spojení s pozůstatky bývalých mimobrněnských zálesáckých středisek. Tato střediska byla podle „zálesáckého systému“, upraveného pro období „temna“, také ukryta ve Svazarmu a tak pod záštitou legální spolupráce svazarmovských organizací mohly být společně řešeny záležitosti obnovované zálesácké činnosti, takticky nazývané „branným pobytem v přírodě“. Uvedenou „spolupráci“ řídila od roku 1979 ilegální tzv. koordinační komise Zálesáka v čele s Rosťou Zabloudilem.
Proto v pohnutých listopadových dnech roku 1989 mohl obnovený Zálesák – svaz pro pobyt v přírodě - vystoupit již 28. listopadu. Byl totiž připraven – a svůj systém, fungující již roky v celostátním rozsahu, pouze zlegalizoval. Rostislav Zabloudil vede ZÁLESÁKA do dnešních dnů. Svými náčelnickými kurzy, metodickými listy, registrovaným „zálesáckým systémem“ i odbornými texty položil základy jeho obsahové náplně, metodiky, organizace a forem práce. Rozhodujícím způsobem se podílel na samofinancování činnosti, i na vydávaných časopisech: ZÁLESÁK (1967 – 1970), BRANNÝ POBYT V PŘÍRODĚ (1988 – 1989), ZÁLESÁK (1990 – 1991).

V současné době již dávno nepracuje ve školství, ale řídí vlastní společnost, kterou založil hned v roce 1990. Svého podnikavého ducha tedy nezapřel. Na konci devadesátých let se také pustil do přestavby Komáří louky, která díky němu vstoupila do nového tisíciletí novější a modernější. Splnil si svůj dávný sen a na Komáří louce vybudoval celoročně obyvatelný srub, ve kterém jej můžete s velkou pravděpodobností potkat. Jeho život je s touto loukou trvale spojen a snad nejvýmluvnějším dokladem tohoto vztahu je kniha KRONIKA KOMÁŘÍ LOUKY, jejímž je hrdým autorem.  

Publikace

Titul: Komáří louka – kronika zálesáckého tábora 1967 – 2000
Celobarevná publikace na křídovém papíře; 116 stran formátu A4 a 4 strany obálky; 30 dokumentů (plánky, smlouvy, tabulky, novinové články); 270 dobových fotografií; Cena: 285 Kč;
Autor: Mgr. Rostislav Zabloudil

Titul: Hlad naděje
Autor: Mgr. Rostislav Zabloudil

Titul: Lidový nástin osobností českých dějin
Celobarevná publikace na křídovém papíře; 100 stran čtvercového formátu 21,5 x 21,5 cm; 130 barevných obrázků s texty; Skvělá cena: 198 Kč;
Autor: Mgr. Rostislav Zabloudil